Text vyšel původně v časopisu Quark.
Analýza DNA ukončila spekulace o archeologické záhadě a překvapivě ukázala, že mumifikovaní lidé z Tarimské pánve měli lokální původ jako geneticky izolovaná, ale cizí kultuře přístupná populace.
Autonomní oblast Sin-ťiang v západní Číně se geograficky dělí na dvě hlavní rovinaté části obklopené vysokými horami.
Na severu je to polopoušťová Džungářská pánev a na jihu zčásti také polopoušťová Tarimská pánev zahrnující i poušť Taklamakan. Právě Tarimskou pánví procházela slavná Hedvábná cesta, po které od hlubokého starověku obousměrně proudily mezi východní a západní Eurasií rozličné artefakty, hospodářská zvířata i plodiny.
Odvrácenou stranou tohoto pohybu bylo, že se jím nejednou rozšířily i epidemie smrtonosných chorob.
Přirozená mumifikace
Tuto oblast obývají zejména turkičtí Ujguři s menšími podíly dalších turkických a jiných středoasijských etnik. Ale především ve větších tarimských sídlech narůstá počet chanských Číňanů, kteří tam již několik desetiletí přicházejí z východní poloviny země. T
arimská pánev a celá oblast Sin-ťiang představují geografické rozhraní západního a východního kulturního okruhu našeho euroasijského superkontinentu.
